|
Vzhůru na palubu
|

Ze všech cest, které jsme kdy absolvovali, byla tahle asi nejvíc v ohrožení. Když jsme si oba na Štědrý den pořídili po stromeček angínu, veřili jsme, že pan doktor na pohotovosti ví, co dělá, když nám naordinoval antibiotika. Zatímco u mě to celkem zafungovalo, Honzovo tělo se rozhodlo protestovat způsobem, který nás v následujících dnech přivedl třikrát na pohotovost na chodovské poliklinice, jednou na pohotovost v nemocnici na Královských Vinohradech, jednou na pohotovost na Bulovce a čtyřikrát na vinohradskou dermatologickou kliniku. Včera ale Honza po konzultaci s lékařem odhodlaně prohlásil, že je vlastně zdráv a že taková dovolená nemůže v rámci rekonvalescence škodit. A pak už to šlo ráz na ráz:
5:45 Zvoní budík. Žádná velká novinka - kvůli antibiotikům jsme si v posledních dnech stejně zvykli vstávat brzy.
6:15 Taxi nás vyzvedává před domem. Snaha se v autě trochu dospat vyznívá naprázdno, taxikář je upovídaný a navíc mírně zadrhává, takže hlavní myšleku dokončí stejně až na Florenci.
7:00 Žlutý autobus nás z Florence odváží směr Berlín.
7:30 První kafe.
11:20 Vystupujeme na berlínském letišti Schonefeld.
11:50 Druhé kafe.
12:30 Chlapík na terminálu A nám balí zavazadla s tak německou pečlivostí, že mu necháváme 4 Eura dýška.

13:00 Check-in. Naše obava, že bychom mohli mít kvůli velikosti problém se zavazadly (přibalili jsme na žádost kapitána i jeden palubní světlík: skleněný kvádr o hmotnosti cca 4 kg) se ukáže jako lichá. Slečna na přepážce bez problémů načekuje i vozíčkáře, který si jako spoluzavazadlo veze terénní motorovou tříkolku.
13:30 Kontrola na bezpečnostní bráně. Poučení pro příště: do letadla si nebrat košili, která má místo knoflíků cvočky (pokud nechcete být ohmatáni bezpečnostní úřednicí, teda).
13:45 Třetí kafe. Prostor u nástupních bran je narvaný lidmi. Většina letí za teplem: Turecko, Egypt a - samozřejmě - Kanáry.
14:00 Rohlíku s pomazánkou ze sušených rajčat se stala tragická nehoda - jablko se do něj zabořilo tak hluboko, že ho Honza musel z milosti utratit.
14:05 Vypsali nám nástupní bránu, ale spěchat netřeba - fronta ruských rodin toužících po kanárské dovolené se táhne přes celou odletovou halu.
14:25 Začíná boarding - přesně podle časového údaje napsaného na palubním lístku. To se nám snad ještě nestalo. Asi miluju Němce...
14:50 Letadlo je naložené a začíná rolovat ze stojánky na vzletovou dráhu, aby se přesně podle letového řádu ve 14:55 vzneslo. Už jsem chtěla říct, že s těma Němcema je to definitivní, ale tohle letadlo patří ve skutečnosti Norům. Všechna čest, Norwegian.

15:00 Norwegian nabízejí (jako snad první letecká společnost vůbec) volnou wifi na palubě. Honza v mžiku připojuje všechny své elektronické hračky, snad včetně náramkových hodinek. Můj chytrý telefon se tvrdohlavě odmítá připojit. Asi je na to moc chytrý.
16:00 Letecká společnost je nízkonákladová, takže kdo chce občerstvení na palubě, musí si ho zaplatit. Do čtvrtého kafe najdeme, dáváme si Colu.
20:05 Letadlo - opět přesně dle letového řádu - dosedá na ranvej na Tenerife. Přeřizujeme hodinky na zdejší čas, je teprve 19:05.
19:30 Zavazadla házíme do taxíku a řidiči zavelíme: Marina San Miguel.
19:45 Je tady. Vysoká, štíhlá, majestátní. La Grace - náš domov pro další dny. V marině není moc místa, a tak je La Grace vyvázaná k boku jiné lodi, přes kterou se musíme dostat na palubu.
20:00 Kapitán Pepa Dvorský nás vítá podanou rukou a ostravsko-slovenský kuchař tradiční českou kuchyní: katovým šlehem s hranolkami. Honza neodolá a završí večeři kafem číslo čtyři.
21:00 Sotva nám bocman na palubě předvede sabráž cideru a připijeme si na námořníky v bouři (mimo závětří ostrova prý to fučí nepěkně a zítra dokonce meteorologové vydali zákaz vyjíždění na volné moře), už je připravená naše kajuta - i s vlastní sprchou a splachovacím záchodem - a my se můžeme nastěhovat.

21:50 Zatímco já se definitivně chystám do postele, Honza, přestože je rekonvalescent, neodolá a poslouchá na palubě vyprávění starých mořských vlků. Hlavně teda o tom, kdy kdo koho a jak poblil (s mořskou nemocí prý se blíže seznámíme záhy). Budíček se zítra ráno troubí v 7:30. Tak dobrou noc.
|