|
|
Flákací den
|
|
Hedvika, 4. 2. 2018
Měli jsme to vymyšlené už od včerejška. Dlouze jsme zvažovali, jak by se nám líbilo strávit poslední den na Madeiře, a nakonec jsme dospěli k tomu, že by se nám chtělo podniknout nějaký krátký trek někde u moře, pod modrou oblohou a únorovým sluníčkem. Nejjednodušší bude půjčit si na to ještě jednou skútr a zajet si někam do okolí Jardim do Mar, kde mají udělanou příbřežní promenádu přesně pro tyhle příležitosti. Jenže…
Jenže pak se ráno ukázalo, že je zataženo nějak víc, než jsme předpokládali, a dokonce do toho trochu prší. A taky se ukázalo, že můj žlučník nějak těžko zvládá ranní vajíčka na slanině, takže jsem nebyla úplně naladěná vyrazit na motorku a pak na túru. Neděle se tedy od samého rána vyvíjela stylem odpočinkovým, až flákacím.
Nákupem byl pověřen Honza - mně dneska tak jako tak stačila suchá houska, a on si pro sebe samozřejmě přinesl grilované kuře. Těsně po obědě se s námi přišla rozloučit pokojská, která nám dnes naposledy ukázkově ustala postel, utřela stůl a vyluxovala. Ale jak se neděle naklonila k odpoledni, začalo se sluníčko mezi mraky přece jen ukazovat, mně se začalo dělat líp a nakonec jsme neodolali aspoň krátké procházce po městě.
Sešli jsme samozřejmě do přístavu, tam se tak nějak všechno děje, a pak se líně potulovali chvíli kolem mořského břehu, chvíli městským parkem, chvíli pěší zónou… A u toho vstřebávali teplo a sluneční svit jako ještěrky, protože víme, že zítra touhle dobou se budeme blížit k Praze, která na nás chystá nejvyšší odpolední teploty kolem nuly.
Taky trochu filosofujeme, jako ostatně na konci každého výletu, jestli by se nám na Madeiru chtělo ještě někdy vrátit. A musíme přiznat, že se nám tady doopravdy docela líbí. Mají tu moře, hory, teplo i v lednu - a pořád ještě docela dost míst, která jsme nestihli navštívit. A to jsme se s cestováním během tohohle pobytu tumlovali o dost víc než přede dvěma lety!
Když se vrátíme zpátky do apartmánu, je už čas na on-line check-in, přípravu zítřejší svačiny do letadla a balení tašek. Jsem docela zvědavá, jak se nám tam všechny ty tekuté suvenýry vejdou.
Zítra budík na sedmou, autobus na letiště odjíždí v 8:30. Aspoň to vstávání bude takový pozvolný trénink na úterý, kdy budeme muset oba znovu do kanceláře. Tentokrát už do té opravdické.
|
|
RSS