A ještě na krátký výlet

V noci lilo tak, že nás budilo bušení dešťových kapek, ale po ránu přes mračnou vrstvu prokukuje sluníčko a zdá se, že by se mohl udělat docela přijatelný den. My ho samozřejmě zahájíme v kanceláři - koneckonců, je úterý - kam zamíříme hned po snídani. A ještě před ní nám pohled do téměř prázdné ledničky připomene, že dneska jsme na La Palmě poslední den. 

V průběhu dne se počasí skutečně trochu vylepšuje, a tak se zvedáme od počítačů už kolem naší druhé, tj. české třetí, abychom se vypravili do Las Nieves. 

Santuario de Nuestra Señora de las Nieves neboli kostel Panny Marie Sněžné je kostelík na stráni nad Santa Cruz, asi pět kilometrů od města. Vedle chrámu je kašna, hospoda, zastávka autobusu a už nic. V té hospodě hned vedle kostela už jsem před lety jednou seděli, když jsme La Palmu navštívili. Jenže tehdy jsme do toho šli drsňácky a na ten kopec s kostelem jsme vylezli pěšky. Taky jsme na to měli celý den. Dneska to vezmeme masňácky a nahoru se kostelíku se svezeme autobusem. I proto, že na autobusové dobíjecí kartě máme o pár euro víc, než kolik spotřebujeme zítra na transport na letiště - tak pro ně takhle máme využití. 

V hospůdce si dáme něco pro osvěžení a pak se jdeme podívat do interiéru kostela. Nejhonosnější je samozřejmě obraz Panny Marie na centrálním oltáři. Ale Honzu zaujme i chytré bezdotyková čtečka na milodary, kterou musí rovnou vyzkoušet. Prostě jen písk kartou nebo mobilem - a dárce právě přispěl farnosti. 

Pro cestu zpátky do města volíme cestu soutěskou Barranco de Quinero, ale řeka, která má údolím téct, je evidentně suchá už dlouhé roky. Turistická stezka je sice dobře značená, nicméně nejspíš není moc často chozená, protože se co chvíli ztrácíme v trávě vysoké do pasu.  Záhy se ale kolem početného stáda huňatých koz propracujeme na solidní městský asfalt - a za chvíli už si to štrádujeme po nám známé pěší zóně.  

Dnes to opravdu byla taková procházka, jen aby se neřeklo. Přece ten poslední ostrovní den nestrávíme zavření v bytě. No, v bytě - tedy v apartmánu s terasou a výhledem na moře, takže ono by to zavření zas nebylo bývalo tak tragické. Ale rozhlédnout se z výšky ještě jednou na zelené kopce a rozeklané černé pobřeží la Palmy bylo přece jen lepší. 

Pomalu budeme muset začít balit.

×