A do práce!
|

Dnešek udělal vžummm a byl pryč. Částečně proto, že jsme měli doopravdy pracovní den - a o zapeklitých zápletkách IT architektury, které řešil Honza, ani o vzrušujícím čerpání projektových financí, které jsem řešila já, se tu zmiňovat nebudu.
Částečně nám ale dnešek protekl mezi prsty taky proto, že Honza má rýmičku. Ráno sice statečně tvrdil, že by si večer s chutí vyrazil na nějakou procházku. Kolem poledního ale už své odhodlání zmírnil na posezení v blízké kavárně. A než se přiblížilo odpoledne, bylo jasné, že nejdelší trek, jaký bude schopen podniknout, povede k varné konvici.
Nakonec tedy večerní objevování městského centra zůstalo na mně. A než jsem natřásla Honzovi peřiny a zavřela kancelář, zbývala mi do západu slunce sotva hodinka.
Měli jsme s Honzou v plánu (když byl ještě zdravý) vyrazit si jedno odpoledne do zdejšího palmária. Palmárium v Santa Cruz je, jak už sám název napovídá, palmová zahrada, kam vás za 6 EUR pustí se podívat na palmy. Když jsem tuhle procházku navrhla, měl Honza zvídavý dotaz, jestli to vůbec stojí za ty prachy - a tak jsme začali hledat v recenzích. Ukázalo se, že někomu se palmárium líbí, někdo ho považuje za trochu zanedbané, dost často lidi mluví o přemrštěné ceně a jeden z návštěvníků rovnou píše: “Jestli máte rádi palmy a zeleň, běžte radši do městského parku - to je zadarmo a jsou v něm dvě kavárny”. A tak jsem se vypravila do městského parku prozkoumat, jestli tam bude stát za to vytáhnout na výlet i Honzu - až se teda uzdraví.

Park není velký, má napříč asi 500 metrů, a kromě vysokánských palem a různých soch a vodotrysků se v něm sdružuje mládež snad z celého Santa Cruz. Řádí tam na kolech a na skateboardech, někdo jen tak posedává na obrubníku a ti starší zasednou do café pod slunečníky na kávu nebo na drink. Mimochodem, celá tahle střední část města večer docela žije, a to hlavně místními - hemží se po ulicích a nejspíš dělají předvánoční nákupy. Abych byla upřímná, občas se ve městě nějaká vánoční výzdoba objeví, než že by na to Tenerifani úplně kašlali. Nakonec mě večerní uvolněná atmosféra strhne natolik, že si v jednom podniku na pobřeží dám mangový džus.
Z procházky se zpátky vracím už za soumraku - což je tady tak někdy mezi šestou a půl sedmou. Honza moc nevypadá, že by se uzdravoval, ale zítra bude mít ideální příležitost dál odpočívat, zítra je totiž Den konstitutce, a to je státní svátek, takže má skoro všechno zavřeno. Aby se to nepletlo, ve čtvrtek je Svátek neposkvrněného početí - a to zavře úplně všechno. Což je vlastně ideální konstelace pro to, abychom seděli doma, nedělali blbosti a pořádně pracovali.
